Kdo jsem já?

Začínáme chodit do kostela, abychom tam uspokojili svou vnitřní touhu poznat sama sebe, ale tklivé pozpěvování kněze s nepřirozeným břišním hlasem, vycházejícím jakoby téměř z jícnu, nám jde brzy na nervy a my přestáváme vnikat do podstaty modliteb a jen si prohlížíme nádherné ornamenty a vdechujeme ten zvláštně kořeněný vzduch kostela. A otázka ,Kdo jsem já?‘ nad námi stále visí a... současně hlodá zevnitř. Takže nezbývá než si sám kreslit děj" na téma ,Kdo jsem já?'.